Obec Křesín

Křesín je malá obec v meandru řeky Ohře, ležící v nadmořské výšce 170 m n.m. na cestě spojující bývalé kastelánské hrady v Žatci a Litoměřicích. Jméno obce je odvozeno buď od přemyslovského vojevůdce Křesa, který zde kolem roku 853 založil opevněný dvůr nebo od výskytu křesavých kamínků v Ohři. Někde je jméno obce také dáváno do souvislosti se zemanem Křesinou, známým z příběhu o Oldřichovi a Boženě. V katastru obce se kromě pravěkých lokalit nacházely hroby z mladší doby římské a tři mlado-hradišťní pohřebiště s importovanou keramikou žateckého typu. První historická zmínka o vsi pochází z roku 1226. Mezi léty 1415 – 1564 patřil Křesín do majetku Zajíců z Házmburku, dále Lobkowiczů ze Zbiroha, sesazeného vévody sedmihradského Zikmunda Bathoryho a postupně ostatních držitelů panství Libochovice. Nejvýznamnější pamětihodností Křesína je nepochybně kostel sv.Václava, který pochází z 1.poloviny 14. stol. V písemných zprávách se gotický kostel připomíná spolu s farou již r. 1362 za pánů ze Srbína. Mezi významné osobnosti je nutno počítat Václava Krolmuse (1787 – 1861), rodáka z Březinky u Bělé pod Bezdězem, který proslul jako první český archeolog a etnograf. Byl nazýván „otcem české archeologie“. Dalším významným občanem Křesína byl Jaroslav Malý (1903 – 1941), vlastivědný pracovník a kronikář. Nad obcí Levousy jsou pozůstatky slovanského hradiště s naznačenými valy a zbytky hradu (či spíše středověké tvrze) Srbína ze 13.stol. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z listiny strahovského kláštera z roku 1273.