Obec Vršovice

Autor Kroniky české, Václav Hájek z Libočan, má Vršovice u Loun za místo původu rodu Vršovců. I když Hájkova domněnka nemá oporu v pramenech, je jisté, že rodový majetek příslušníků tohoto rodu byl ve 12. a 13.století značný a na velikém území mezi Prahou, Litoměřicemi, Louny a Žatcem. Svědčí o tom i značná obliba zdejší šlechty v erbovním znamení sekery, která byla podle tradice dána Vršovcům do znaku knížetem Bedřichem. První zmínka o obci v historických písemných pramenech je z roku 1268. Tehdy král Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. Z Dražic ves Vršovice.V roce 1331 Jan IV. z Dražic prodal Vršovice Zdeslavovi z Kyšic. Do Bílé hory se zde vystřídalo několik vlastníků – 1367 Jan Koryto z Vršovic, jeho vnuk Jan, před rokem 1383 bratři Jan a Přech, 1389 Aleš ze Slavětín, 1396 Rydkéř z Polenska. V roce 1419 je ve Vršovicích poprvé připomínána tvrz. Pak tu byli Kolovratové, kteří prodali Vršovice Ofce z Miloňovic. V roce 1517 se do držení vsi dostal Václav Sokol z Mor. Jeho potomci zde byli vrchností až do roku 1589, kdy Jan mladší Sokol prodal vršovickou tvrz se dvorem a příslušenstvím Jakubovi Zákosteleckému z Bílejova. Od něj v roce 1615 získal statek Prokop Dvořecký z Olbramovic. Jako účastník stavovského povstání v letech 1618 – 1620 byl 21.června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze.

Konfiskovaný majetek koupili v roce 1622 bratři Volf Ilburk a Vilém z Vřesovic. Po Volfově smrti musel jeho bratr Vilém pro dluhy prodat Vršovice Kateřině Benigně z Lobkowicz, manželce Viléma z Lobkowicz na Bílině. Ta věnovala Vršovice svému vnukovi Adamovi z Pappenheimu, který v roce 1647 zahynul v souboji a jeho vdova prodala statek v roce 1663 Sylvii Kateřině z Caretto-Millesimo, manželce Leopolda Viléma, markraběte z Badenu (1626 – 1671). Vše později zdědil Ludvík Vilém Jiří z Badenu (1702 – 1761), který se v roce 1721 oženil s Marií Annou, hraběnkou ze Schwarzenbergu (1706 – 1755). Jeho nástupcem se stal mladší bratr August Vilém Jiří, který zemřel v roce 1771 a veškerý majetek dědila Alžběta Augusta. Ta přenechala svá panství strýci Janovi, knížeti ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové byli vrchností ve Vršovicích až do roku 1850.

V současné době v obci žije 265 obyvatel. Jako dočasné ubytování je možné použít vodácké tábořiště na břehu Ohře při dotyku řeky s obcí západním směrem. V obci je pohostinství, kde je v letním období možné posezení ve dvoře pod pergolou s otevřeným krbem s udírnou a ruským kuželníkem. V obci sídlí firma Felux s.r.o., která se zabývá výrobou nábytku a bytových doplňků z kovu. Ve výstavní síni je možno výrobky, které se vyváží převážně do Středomořských států, prohlédnout i zakoupit.

Východním směrem od obce se nachází vodní elektrárna, která byla vystavěna na začátku minulého století na místě původního mlýna. Byla vybavena Francoisovými turbínami, přestavěna byla těsně před 2.světovou válkou a instalovány byly turbíny Kaplanovy. Odvodový kanál od elektrárny je registrován jako významný krajinný prvek pod názvem „Mlýnská strouha“. Severně od obce se nachází Velký vrch (303m), který je vyhlášený národní přírodní památkou. Je to významná mykologická lokalita s výskytem vzácných teplomilných druhů hub.

Hlavní dominantou a chloubou pro místní občany býval zámek. V současné době je v zuboženém a téměř zničeném stavu, za který nese zodpovědnost jeho vlastník (je v soukromém vlastnictví).